Projekt NAKOMIR – Národní kontaktní místo infračervených technologií pro mezinárodní bezpečnostní výzkum

Měřicí systémy s termografickými kamerami a infradetektory pracují s infračerveným zářením – dokáží tak „vidět“ tepelné procesy, které jsou pro lidské oko neviditelné. V oblasti bezpečnostního výzkumu a aplikací se jedná například o hledání objektů ukrytých v barvě pozadí nebo pod povrchem materiálu – tedy tam, kde by běžná kamera „nic neviděla“. Jinou oblastí použití s pohledem na obličej měřené osoby je analýza zdravotního stavu, tepelného komfortu, únavy, mentální zátěže nebo emocí.

Jak říká profesor Milan Honner, vedoucí týmu Infračervených technologií NTC: „Naší motivací je působit jako výzkumné a vývojové pracoviště pro potřeby bezpečnostního systému ČR v oblasti infračervených měřicích a zobrazovacích systémů a zprostředokovat nové technické možnosti nejen pro efektivní zásah, ale i pro úkoly prevence. Nechceme náš výzkum ukončit jen publikací v odborném časopise – chceme dotáhnout řešení, která vznikají za podpory z veřejných prostředků, až do raktického využití a tím významně přispět k ochraně zdraví a majetku občanů ČR.“

Projekt „Národní kontaktní místo infračervených technologií pro mezinárodní bezpečnostní výzkum” zkr. NAKOMIR získal financování od Ministerstva vnitra ČR v programu IMPAKT 1. Po dobu dvou let probíhala úzká spolupráce mezi řešitelským týmem a partnery z jednotlivých složek bezpečnostního systému v ČR. Řešení probíhalo převážně „za zavřenými dveřmi“ – nejen kvůli utajení, ale také proto, že šlo o citlivá témata vyžadující detailní vhled do práce jednotlivých útvarů. Spolupráce se zahraničními pracovišti a návaznost na aktivity vlastního vývoje umožnily navrhnout, které z těchto potřeb by bylo možné řešit vývojem nových infračervených měřicích systémů a to i s využitím například kvantových infradetektorů nebo algoritmů umělé inteligence. „Největší inovační přínos a aplikační potenciál vidíme v metodách termodiagnostiky obličeje, v pasivním snímání časového průběhu malých změn a přesném určení hladiny teploty, s využitím algoritmů aktivní termografie. Jde o oblast, která je zatím neprobádaná i ve světovém měřítku a už vůbec ne dotažená do praktického využití. K úspěchu je potřeba spolupráce nás techniků s lékaři a uživateli z bezpečnostní komunity,“ upřesňuje výzkumný záměr Milan Honner.

Jedním z hlavních výsledků tohoto finančním rozsahem malého ale rozvojovým významem velkého projektu je navazující předaplikační výzkum. Ten získal financování prostřednictvím programu OP JAK ve výzvě Mezisektorová spolupráce pro ITI. Smlouva s poskytovatelem byla podepsána letos v květnu. Díky finanční podpoře projektu LABIR-PAV-2 do roku 2028 bude možné navržená řešení sestavit a provést ověření jejich technických parametrů. Díky partnerské spolupráci s pracovišti Lékařské fakulty v Plzni a Fakultní nemocnice Plzeň budou provedeny fyziologické studie na pacientech i zdravých dobrovolnících. A nakonec předpokládaní uživatelé dostanou do ruky první funkční vzorky přístrojů k ověření v reálných podmínkách. O dalším postupu budeme průběžně informovat.

Aktivity národního kontaktního místa s koncem projektu NAKOMIR v červenci 2025 nekončí. Právě naopak. „Chceme v nastartovaných aktivitách určitě pokračovat. Pilotně jsme si ověřili způsoby analýzy potřeb bezpečnostních složek. Máme informace ze světa, vlastní laboratoře a navázané spolupráce, které nám umožňují rychle provést formulaci technologického konceptu nového infračerveného měřicího systému a sestavení funkčního demonstrátoru. Nabízíme jejich využití pro další témata a bezpečnostní partnery, na které se zatím nedostalo,“ vybízí Milan Honner partnery k další spolupráci.

Význam spolupráce potvrzuje i krajský policejní ředitel brig. gen. Mgr. Petr Macháček: „Jsem velmi rád, že se Krajské ředitelství policie Plzeňského kraje na projektu podílí. Policejní práce je dnes úzce spjatá s technologiemi a jejich vývoj nám může výrazně pomoci – zefektivnit služby, usnadnit práci a tím přispět celé veřejnosti. Těší mě, že se vybraní kolegové z našich řad společně se zástupci Západočeské univerzity v Plzni do projektu zapojili, protože výzkum považuji za klíčovou součást budoucnosti naší práce.“